V poslední době mi chybí nějaké takové zpovědi. Nenalézám nikoho, komu bych se mohl podívat do očí, a doslova vyblít všechno ze sebe. Stále to jsou jen srandy a když se dostane k vážným tématům, tak nejsem schopen to ze sebe dostat. A to kolikrát proto, že nechám vykládat ostatní o svých věcech, ale nechci je přerušovat.
Asi tak před třemi, čtyřmi hodinkami jsem si myslel, že to dokáži. Ale opak se stal pravdou. Tak cize jsem se tak, ale tak dlouho necítil. Setkání příjemné, nepříjemné, stačí si jen vybrat. Zkušenosti se sbírají, lekce další proběhla. Já pochopil, že nemohu doufat ve věci, které mě čekají za 10, 15 let.
Holt, myslel jsem si, že jsem někde jinde, ale jsem přesně zde, tam, kde mám být. Je mi 19 a nejde mi o nějaké tlachání o hovnech.
Je na čase, se na chvíli oprostit od všeho, co k tomuto věku nepatří. Je čas. Čas užívat si, poznávat, překonávat, trpět, .... Hurá do toho! ...Ale... Bolí to! Přesně tam...
Hmmm... Časem bych mohl vydat nějakou knížku :D!
Žádné komentáře:
Okomentovat