čtvrtek 25. srpna 2016

Průplach mysli

Od kamaráda Jeffa jsem dostal knížku Srdce muže. Přečetl jsem si obálku knihy a pustil se do čtení. Po nějaké chvilce jsem si tu knížku vyhledal i na internetu a zjistil jsem, že má své vlastní webové stránky. A pro majitele knih je zde možnost i registrace, která Vám přinese bonusové příběhy a další možnosti.
Já jsem chtěl tento článek napsat až celou knihu dočtu, ale to neustálé nutkání mi nedalo. Tak moc se potřebuji svěřit, co mi tato kniha dala.

www.srdcemuze.cz

Myslím si, že pro většinu je tato kniha neznámou. Veškeré informace ke knížce najdete zde, ale i tak se pokusím ji trochu popsat. Alespoň tak, jak ji vidím sám. A tím se i dostanu k tomu, jak moc mi změnila během pár dní vnímání a pohled na svět.

Srdce muže - jak již název vypovídá, bude se jednat o srdce mužů, kluků, chlapů, ... Všude okolo se říká, jak je ženské srdce nekonečným oceánem, který je plný tajemství a Bůh ví čeho. Ano, zní to velmi poeticky, emotivně a záhadně. O chlapech se tvrdí, že jsou limitováni na sex, pivo, sport, hudbu, práci, ... Tato knížka to ale celé popírá. Tedy možná ne přímo popírá, ale přinejmenším to posouvá dál.

Jde o knihu, která je plná příběhů, které jsou zařazeny do určitých kategorií. O co zajímavější tato knížka je, že veškeré příběhy nenapsal nějaký spisovatel. Jde o příběhy, které napsali sami (ne)obyčejní muži, protože je o to požádal jejich kamarád. A o to je to působivější, přesvědčivější a použil bych tu ještě jedno slovo "heart-touching".

Když jsem prvně pocítil nějakou změnu, nebyl jsem ani v půlce knihy. A jak stále pokračujete ve čtení, tak si uvědomíte mnoho podstatných věcí, které jsou pro život muže důležité.

www.srdcemuze.cz

Teď se pokusím o něco šíleného, do čeho se pravděpodobně zamotám. Ale jde mi tu o to zamyšlení se nad tím. A když o tom popřemýšlíte, možná pak pochopíte smysl té knihy. To co ovšem napíšu nenajdete nikde v té knize, je to pouze můj pohled na svět a na celou knihu a i na můj celý život, kdy až díky této knize chápu určité souvislosti.
Rozdíly mezi ženou a mužem. Samozřejmě první nás asi napadnou fyzické rozdíly, ale jde mi to ty duševní, psychické. A především o jeden jediný rozdíl - projevování emocí. Ženy si s každým pocitem vypoví svým kamarádkám, vybrečí se, smějí se, jsou nasraný, ... Ženy se nebojí ukázat to, jak se v danou chvíli cítí, nebojí se o tom mluvit. Jasně, můžeme zde narazit na to, že toho mohou zneužívat, mohou předstírat určité emoce a chovat se jak bezcitný kur*y. To sem ale tahat nechci. Jde mi o ten rozdíl.
Pánové kecají o problémech, ženách, práci, zálibách, dělají si ze všeho prdel... Všechno klidně proberou. Ale pokud nejde o zlomené srdce (samozřejmě o tu za*ranou d*vku:D), tak kde jsou city? Áno, je to totiž těžké odhalit své slabiny, být najednou zranitelný. Pokud je odhalíte, jste rázem terčem posměchu a nemáte se jak již bránit. Takže proto chlapi nevyjadřují své pocity, vše pěkně ve svém vnitřku. A tak se stává, že někteří jsou pak označovaní za bezcitný hovada. Ale za to může společnost okolo nich.

www.srdcemuze.cz

A tím jsem došel konečně k tomu, o čem ta kniha je - alespoň pro mě. Jde o srdce mužů, kteří se nebáli a začali o svých nejhlubších emocích psát. Každý z nich má zcela jiný příběh. Dává Vám to nové obzory. Nové náhledy k věcem, o kterých byste asi nepřemýšleli. Nebo možná ano, ono se to špatně píše, když je mi čerstvě 19 let. Většině, co ty příběhy psala, může být kolem 40 či 50 let. Nevím, zda-li u všech, ale u těch, kde je napsán věk či to sami napíší do příběhu, tak je jim rozhodně více jak 30. Proto je ta knížka pro mě až překvapením. Dokáži se vcítit do každého příběhu (chybí mi asi posledních 40 stránek, uvidím, co se bude skrývat v nich) a nečekal jsem, že jednou budu takto obdivovat muže. Myslím, že nikdo nikdy neviděl muže v takovémto světle.
Já tedy musím říct, že v mém okruhu přátel jsou asi pouze 2 kucíí, kteří tací jsou. Možná ne úplně, ale rozhodně to není jako drtivá většina.

Ale zase jsem odešel od toho, v čem mi to zatím změnilo pohled na svět. Ještě než se k tomu dostanu, musím říci, že knížku nejde číst zcela v kuse. Kolikrát jsem si musel dát pauzu a opravdu rozdýchat nějaký příběh. Je to mindfuck. Totální. Někdy nechápu, jak to mohl daný chlápek zažít. Jindy mu zase závidím...
První věcí, kterou jsem již tedy pochopil, je záležitost, kterou ví o mně každý, tedy kdo mě zná. Když se podíváte na můj okruh přátel, zjistíte, že je zde hodně dívek, holek, ženských. A nejsem zrovna Casanova, že bych měl s každou pletky. Já si celý život říkal, proč to tak je. Nikdy jsem to nechápal. Ale vysvětlení jsem již napsal o několik řádků zpět. Všichni musí uznat, že nejsem zrovna tpyickej chlápek. Jsem spíš právě přes ty city než přes srandu. A to je ten důvod - holky ve školce, na základce i na střední se bavily bez srandy, bez prdele a férově. Já jako malej jsem byl dosti vážnej. Hotovej šprťák, slušnej (prý jsem slušnej pořád..). A nechci nikoho urazit, ale na základce nebyl nějakej normální kluk, se kterým bych mohl kámošit. A tak to vlastně nějak začalo a táhne se to se mnou do teď. Až v posledních letech získávám kámoše, konečně potkávám normální kluky, kteří nejsou vymatalní a mají mozek.

www.srdcemuze.cz

Dále jsem si uvědomil spousty věcí ohledně života. Uvědomil jsem si, co je pro mě důležité, co chci, co nechci. Knížka má obrovské spektrum témat. A asi každý po přečtení si uvědomí svou mužkost, svou sílu, svá přání, své chování, ... všechno. Dokonce začnete přemýšlet i o Bohu. Existuje Bůh? Existuje vůbec něco nad námi?
Pro mě je teď třeba takovým snem strávit buď sám nebo s někým noc či pár nocí v lese pod širákem. A jen přemýšlet, přežívat.

Teď jsem si napsal takovou menší/větší zpověď. Možná teď budu pro někoho divnej nebo co já vím. Ale kdo si to bude myslet, ať si to myslí. Já bych mu mohl jedině půjčit knížku a uvidíme, co si bude myslet potom.¨
Nikdy jsem si nemyslel, že by mi mohla nějaká knížka změnit myšlení. Ale tato to dokázala. Možná je jediná na světě, možná jich bude ještě více. Ale opravdu, kdo můžete, přečtěte si ji.
A to nejen vy kluci, ale i holky. Aspoň nás pochopíte. Když už my nepochopíme Vás, tak aspoň vy to dokážete. :D

2 komentáře:

  1. "zabranou dívku"? Tos přece nemusel hvězdičkovat, to není nic sprostého. :D
    Jinak budu rád, když mi tu knížku potom někdy půjčíš. Vím, že je to asi trochu blbé, ale jak to tak tady čtu, určitě to stojí za to. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně to jsem myslel!:D
      Určitě, já už ji mám přečtenou a na druhý kolo si musím dát trochu pauzu:D, takže je k mání.:)

      Vymazat