sobota 23. července 2016

Stačí mi jen lavička...

Proč jsem byl v Praze, můžete vědět přímo odtud. Ale teď bych se chtěl zaměřit přímo na život v Praze a jak se mi tam líbilo, nelíbilo...

Samozřejmě beru Prahu jako jedno z nejkrásnějších měst. A není ani potřeba vysvětlovat proč. Vždyť jen to samotné historické centrum se pyšní několika památkami a vším možným. K tomu když vezmu Stromovku, Letnou nebo Centrální park. Nádhera.

Avšak zhodnotit bych chtěl poslední 3 dny, které jsem tam mohl strávit.

Přespání jsem měl naštěstí zajištěno u bývalé spolužačky Marti a jejího přítele Jirky, za což jim moc děkuji. Bez nich bych byl stále tam, kde jsem byl. Bez nich bych nezažil tak "životaměnící" zážitek.
A tak jsem poznal novou část Prahy, kde jsem nikdy nebyl. A to Prahu - Stodůlky. 
Ale abych nepředbíhal!



V pondělí ráno jsem se vydal vlakem s kamarádkou, která byla tak hodná a jela mě podpořit. Alespoň na cestě tam. Do Prahy jsme přijeli kolem tři čtvrtě na 11, což znamenalo, že jsem měl cca 4 hodiny času. Ověšen taškami jsem následoval kamarádku a šli jsme směr Václavské náměstí.
Již zde bych chtěl podotknout první věc, která mě na Praze doslova.. doslova sere! KAM TI VŠICHNI LIDI JDOU? Tolik, ale tolik lidí! A asi to nejde, opravdu ne, ale proč se nikdo nemůže držet těch pravidel, že se chodí po pravé straně? Já tam s těmi taškami kličkoval a snažil se vyhýbat. Do toho bylo ještě celkem horko, takže naprostá paráda.
A jelikož na Václaváku bylo ještě více lidí (což se dalo čekat), střihli jsme to skrz boční uličky na Náměstí Republiky a do Paládka. Tam jsme ty 4 hodiny strávili úplně v pohodě. Nějakou tu hodinku jsme byli v knihkupectví, kde mě zaujala jedna knížka, kterou si plánuji koupit. Uvidíme jestli to vyjde!

A takto vypadala scéna, když bylo po všem...

Následně jsme se museli seznámit s výtahem a po několikátém pokusu jsme vydařeně vyjeli do posledního patra na nějaký ten oběd. Bylo to faaajn, jen ty tašky byly na nic. Akorát mi to kazilo celý ten dojem z celého výletu.

Kamarádka se vydala na nádraží a já směr první workshop, který byl na Malostranském náměstí. A já se měl z Václaváku dostat právě tam. A tím se chci dostat k tomu, co na Praze přímo miluju a co se mi vážně moc líbí.
A to je doprava. Ať jste kdekoliv, všude je kousek od Vás zastávka tramvaje, autobusu nebo metra. Vše má na sebe tak parádní návaznost a vše jezdí chvíli po sobě. Tam ani nemá cenu sledovat v kolik co jede, protože si stačí jen počkat pár minut. A ke všemu je to vše rychlý. To je jedno velké plus, co bych k Praze přiřadil.


Když pominut to, že jsem měl každý den spoustu volného času, tak co jsem si opravdu oblíbil, tak sednout si do Centrálního parku na lavičku, vytáhnout knížku a číst si. V Přerově jsem to nikdy neudělal... Nevím proč. Ale já celkově hledal v Praze místa, kam bych si mohl sednout, abych nemusel jen s těmi taškami někde pochodovat. A řeknu Vám, že v centru je vážně těžký najít nějakou lavičku...
Ale vždy, když jsem nějakou našel, tak jsem si sedl, zapnul mobil - napsal těm nejbližším mé pocity z celého toho bláznivého výletu a pak jsem si vytáhl knížku a četl. Já nečtu, vůbec... Ale mám určité knížky, které mohu číst stále dokola. A právě díky Praze jsem si mohl jednu takovou znovu oprášit. Díky za tu knížku! (Hrdý Budžes od Ireny Douskové) Btw. byla mi doporučena Terkou knížka Saturnin, tak nesmím na to zapomenout!



A ještě jedním zážitkem se musím pochlubit! Marťa s Jirkou mě vzali do The Pub! Já o tom nikdy dřív neslyšel, ale bylo to wooow! Pro neznalce jako jsem byl já, tak jde o hospodu, kde máte u každého stolu vlastní pípu a sami si točíte pivo. A následně můžete soutěžit mezi stoly, mezi všemi The Pub ve městě, v ČR a dokonce i mezi státy. No paráda! Já si čepoval pivo poprvé v životě. A je to chytře vymyšlený. Máte pivo přímo u sebe, kolikrát přetočíte tu míru a pak hold.. Zaplatíte víc :D. Ale já si to užil, vypil jsem na můj poměr více piv než obvykle, ale i tak to bylo fajn. A pak noční jízda autobusem a následně procházka. Bylo to fajn:).


Ani nevím tedy, jak bych tu Prahu měl zhodnotit. Jde o město plné možností. Neskutečného množství všelijakých možností. Ale zcela jiný způsob žití. Plno lidí, všude samý shon a řekněme si pravdu - je to tam dražší. Ale když se asi překonají první chvilky, život tam musí být fajn...

Mně se tam rozhodně za ty 3 dny opravdu moc líbilo. Vždyť jsem prožil jeden z největších zážitků! A kdo ví! Třeba tam jednou budu i bydlet. Ale... To je daleko:).

Důkaz, že jsem tam opravdu byl!

A abych to uzavřel... Divadelní představení, díky kterému jsem tam byl, začínalo ve čtvrtek ve 20:00. Ta atmosféra v divadelní šatně, kde jsme byli všichni. Následně když jsem měli vejít na scénu. A vše, co se dělo potom, bylo tak.. Neskutečné! Domů jsem jel téhož dne o půlnoci. Bohužel doma jsem byl kolem 4 hodiny ranní, protože vlak měl zpoždění. A to kvůli nějakému sebevrahovi, který někde na trati skočil pod vlak.. Aaachjo, proč to ti lidi dělají?
Doma jsem došel jen do postele a ihned padl vysílením. Ale zážitek, co mi nejspíš mohl i změnit život:).

Noční Praha, nožní nádraží, nožní jízda vlakem...

Žádné komentáře:

Okomentovat