Bohužel nemám moc fotek, snažil jsem se oprostit se od mobilu a plně si užívat tento svět divadelníků.
"Let's go to the party!"
Součástí tohoto týdenního "výletu" byl seminář, který jsme si vybrali. To je právě ten důvod, proč jsme tam jeli. Já a další 3 kamarádi (Peťa D., Denča a Káťa) jsme byli Seminář O. Pod tímto velmi tajemným názvem se skrývá One-man-puppetshow aneb loutkové sólo pro každého - seminář pro velké i pro teenagery. Zjednodušeně One-man show!
Ani nevím, jestli bych měl popisovat veškeré události. Spíše bych popsal takové důležitější informace, představení, seminář a především mé dojmy.
 |
Přerovský Kašpárek v Chrudimi!
Autor: Petr D.
|
Život umělců
Nikdy jsem nebyl v Chrudimi mimo tuto velkolepou loutkářskou slavnost. Možná bych ani nechtěl, protože to co se tu během týdne vidí a zažije. Ono to vystihuje toto spojení - VŠICHNI JSOU FREE! A to doslova. Stačí se podívat kolem a tam jdou bosí, tam jdou ženy v barevných a dlouhých sukních, tam jdou ve vytahaných svetrech, tam jdou muži s nejen dlouhými bradkami, ale i vlasy, tam se popíjí, tam se směje, tam se zpívá, tam se hraje, ... Stačí zavřít oči, nadechnout se a jsem tam...
A především - všichni jsou přátelští a všichni máme jeden společný zájem. Stovky lidí, co tam jsou kvůli loutkovému divadlu.
Po dopoledních seminářích se začalo žít. Chodilo se na divadelní představení, večer se chodilo do hospody. Taková ta "vyhlášená" hospoda je Modrá hvězda. My ji ovšem brzy zavrhli - tak zmatenou a pomalou obsluhu jsem nezažil, nedovařené maso, nepříjemná obsluha... "Doris"....
Bylo fajn zažít tu pohodu, být trochu free.
Seminář O
One-man show. Jasně, představím si výstup s loutkou, kde budu jen já. JEN JÁ. Lépe se to představuje než koná...
Na starost nás měli dva Tomové. A to Tomáš Běhal a Tomáš Podrazil. Pro mě dva borci, co věděli co dělají a k čemu nás chtějí dostat. Nenaučili nás nějakou teorii, nenaučili nás co máme dělat tehdy a tehdy, nenaučili nás nějakou techniku. Nevím jak ostatní, mě naučili používat nejen hlavu, ale i srdce, nemít strach, nemít malé cíle. Jednoduše - vše zvětšit, být expresivní, nebát se toho.
Za 24 hodin (6 dní semináře po 4 hodinách, doslova 1 den zde strávený) jsem se poznal více v loutkářském světě než za těch dlouhých 6 let. Nejdříve ale řeknu, čím jsme museli projít.
Co je tedy taková one-man show? Jak jsem psal předtím, já si představil výstup, který si odehraji. Kdo ale vidí tu dlouho cestu, než odehraje své první představení?
 |
| V průběhu tvoření |
Nejdříve to chce NÁPAD. Ne ledajaký! Musí to vyjít zevnitř. Ze srdce. O nápadu musíte myslet neustále, musíte vědět, co se bude dít dál a dál a dál! Sepište si příběh! Klasickou školní slohovku nebo třeba knížku! Vypište důležité body. Pořád to zní lehce, že? Mám tu pár otázek, které mě napadaly při tvoření:
Kde se odehrává?
Kdo je ta hlavní postava?
Bude to muž nebo žena?
Má nějaké jméno? Kolik je té osobě? Jak vypadá? KDO JE TO?
Bude se tam mluvit?
Budu mít nějakou hudbu?
Udělám to vtipně nebo smutně?
S jakou loutkou budu hrát?
Co všechno k tomu použiji?
Mnohem a mnohem více otázek mi probíhalo hlavou. A právě vše navazuje na sebe. Dobrá tedy, máme příběh. Jakou loutku VYROBÍME? Vezmeme si plyšáka? Vezmeme si panenku? Vyřežeme ji ze dřeva? A tam je molitan! A tady zase polystyren... Já použil polystyrenovou kouli, drátky, molitan, bavlnku, lihovku. A tak vznikl MR. NOBODY. A aby nebyl sám, podpořil ho malý plyšový přívěšek kočky/tygra.
 |
| Konečná scéna |
A co takhle scéna? Budu to hrát jen tak na lavici, na zemi? Vyrobím si scénu z krabice? Nebo si vyrobím z krabice divadélko? Já si s tím vyhrál maximálně co to šlo. Tedy - co čas dovolil. Já tapetoval, pokládal podlahu, sázel trávník, dělal střechu, stavěl komín, dělal okno, maloval obraz, ... Joo, je to hraní, ale piplačka jak prase. Potěšila mě věta ve smyslu "Tvá dcera bude šťastná, až ji vyrobíš takovýto domeček pro panenky!" A víte co? Ono mě to fakt bavilo, já se v tomto našel:). Stříhal jsem, řezal jsem, lepil jsem, nadával jsem, tekla krev, spálil jsem se, ... Ale užíval jsem si to!
Máme příběh, loutky, scénu... Jdeme zkoušet! A také čistit a pilovat.
Kdo si to nezažije, nepochopí. Byl to hodně náročný seminář, který mi dal mnoho. Jsem schopný pod tlakem vyrobit loutku, vyrobit (pardon za tu samochválu) luxusní scénu, vymyslet příběh a ještě to nazkoušet... A to jsem do toho zakomponoval i hru na zobcovou flétnu!
Seminář O by mohla vystihnout básnička, kterou jsme spolu s Denčou vymysleli:
V semináři u Toma a Toma
se cítí prase jako doma.
Bordel tady, bordel tam
a já hledám molitan.
Když vidíš v nouzi kamaráda,
je tu pro něj dobrá rada:
i když se to hnusí,
vykrádat se prostě musí.
Trénujeme oneman show
............................... hou hou.
Divadlo, divadélko
Jak jsem již psal, tak každé dopoledne (od 8,30 do 12,30hod) jsme strávili chvilky na semináři a následně od cca 14,00 začínala řada divadelních představení.
Viděl jsem jich cca 25. Týden protknutý divadlem skrz na skrz.
"Týdenní orgasmus"
Nejraději bych napsal krátké vyjádření ke všem hrám, ale to bych mohl napsat rovnou už i knihu... Už jsem začal psát a najednou... Já nevím, jak to vyjádřit slovy! To co jsme tam zažili...
Pejprboj - vystoupení jednotlivce, kterému stačí dokonalá hudba, světlo a především role papíru. Já nevím, jak to vysvětlit. Raději to shlédnout živě!
O bílé lani - TOP! TOP! TOP! TOP! TOP! Dívka, co je prokletá, ve dne se mění v bílou laň. Zamiluje se do myslivce... Činohra spojena s loutkou, klauny, menším orchestrem, stepem, tancem, ZPĚVEM, krásnou herečkou! Tu mě tak moc mrzí, že jsem si při potlesku nestoupl. Jak jinak vyjádřit své nadšení.. A když je pak vidíte v Modré hvězdě a vy máte nutkání jít za nimi, ale bojíte se...
Jojojo!
Nenene!
Hahahahaha!
Dřevěný cirkus - marionety (klasické dřevěné loutky na provázcích, co se vodí z vrchu) nejsou na Chrudimi častými. Ale jsem rád, že tam právě byli. Nikdy jsem nebyl v cirkusu, ale konečně se mi to podařilo! Mráz běhal po zádech, jak vše bylo důvěryhodné! Tomu se říká umění! Paráda!
Criaturas particulares - borec z Argentiny. Nevím, jak jinak to nazvat. To, co dokáže se svýma rukama! Sloneček nás zabavil na celý týden. Nebo Samuraj, chlapeček ve vězení, chlapeček Budík! Nebo naprosto luxusní Jackson - balónek. Potlesk ve stoje trval opravdu dlouho a dokonce byl i maličký přídavek. LUXUS!
Dení! Zkus toho slonečka! Ale toho penisa schovej!
Antikrys - skupinka naprosto fajn lidí. Neznám je, ale naprosto to z nich čiší. Nejen, že to mělo nějakou hloubku, ale bylo to tak neskutečně vtipné! A krásně zpívali!
V jednom lese, v jednom domku - oneman show! Týpek, co by mohl z fleku vyprávět pohádky pro děti. Tak vtipně předělané klasické pohádky, co zná každý. Všichni jsme z něj byli hotoví! Dlouho jsem neviděl něco tak vtipného!
Radovanovy radovánky - tomu opravdu říkám divadelní představení. Něco jako "Bílá laň". Ale tak vtipné to bylo! 3 mladí lidé a takovou parádu udělají. Potlesk ve stoje si zasloužili.
Zet Vé Há - Zlý výrostek Hugo!
Kdes holubičko lítala? - naprosto krásně zahraný příběh o něčem, co opravdu krásné není. Odsouzení ženy k čarodějnictví, která byla po celý život utiskována. Ještě když sedíte v první řadě a herečky jsou doslova na pár centimetrů před Vámi. Srdce mi ani nedutalo. Ještě teď mám z toho husinu. Holky... Bravo!
Martin Hak: Sedm synů - Pán, co si rozloží kobereček, vezme tamtam a sedne si na něj. Necelou hodinu Vám vypráví příběh. Nemusel mít loutku, nemusel moc co hrát. Ho by se dalo poslouchat pořád. Nejen, že to bylo smutné, vtipné, ale i na přemýšlení:).
Čechy leží u moře - nikdy jsem nic takového neviděl a ani si nemyslel, že bych uviděl. A jsou to Češi!!! Sedíte, všude kolem tma. Naprostá tma. Slyšíte zvuky moře, modré reflektory ozařují mořský svět. Tak obrovské a dokonale krásné loutky! Medúzy, velrybu, ryby nebo také lidičky. Srdíčka se to dotklo.
Košta Jošta - zde mě potěšilo nejvíce, že to zahráli jamáci! Lepší školu jsem si vybrat nemohl. Šlo vidět, že to ty tři kluky naprosto baví, užívali si to. A přesně to je to, co je pro loutkáře důležité! Musí si to užívat a věřit tomu. Ti tomu věřili a bylo to neskutečně vtipné! Třeba se na podzim uvidíme!
Faust - tak to bylo maso! Půlnoční překvapení, kde hrál jeden z našich vedoucích - Tomáš Běhal. Jde vidět, že se tím opravdu živí, protože to přece nejde takto parádně zahrát!!! Vtipný, strašidelný, mindfuckový... Hlava nepobírá ani teď. Paráda!
Sputnik - jak to popsat? Mikro divadlo, které je jen pro jednoho diváka? Asi takto.. Otevřou se dveře, vyzve Vás mladý muž, posadíte se před dřevěnou desku, ve které je otvor cca 10 × 15 cm. Dostanete sluchátka... A pak se to stalo! Tak silné emoce z toho čršely... Chrudim nabídla obrovskou škálu různých představení.
Nějakou část představení jsem stejně prospal. Pro mě to bylo hodně náročné, jak kvůli semináři, tak třeba i kvůli nedostatku spánku (kolem 5 hodin denně)... Takže když si sednete, 50 minut jen sedíte a ještě k tomu ve tmě.. Tak prostě usnete :D. A zdají se Vám sny jak mně :DD.
A závěr?
 |
| Záchody na intru... |
Hello!
It's me!
Drž hubu!
Achjo!
Teče mi z nosu!
Mňáááám!
Luďku? Luďku! Kde jsi??
Turudu! Turudu! Tadaaaa!
S ostatními jsem se moc nevídal, vždy až večer nebo ráno. Týden udělal své a jsem rád, že jsem poznal nové okolnosti. To ovšem pochopíme jen my:). S Peťou Š. jsme se ujistili, že pořád jedem na stejné vlně, s Peťou K. a Julčou jsme se vídali méně, ale sranda byla i tak.
Zabít toho zajíce! Za za za za zajííííce....
Ježis tady je průvan!
Ale i tak, bylo to nesmírně úžasný! Dalo mi to víc než kdy dřív. Snad z toho budu těžit i nadále.
Teď jen zpátky do kruté reality.. Zítra do práce, mezi ostatní kamarády, mezi klasický život bez divadla.. ZATÍM!
Nazdar Nazdar Nazdárek, zdraví Vás Váš Kašpárek!
Žádné komentáře:
Okomentovat