neděle 26. června 2016

Thinking #1


Dneska jsem si uvědomil několik věcí. Právě mám poslední prázdniny, které se ještě vztahují ke střední. Jsou to zároveň nejdelší prázdniny a všichni mi říkali, že si je mám náležitě užít. Jenže ono to až tak nejde, když si právě uvědomíte několik těch věcí. Tak tedy k jádru toho, o čem vůbec mluvím.
Tím, že mě vzali na vysokou školu (něco málo zde) do Brna, tak je logické, že nebudu tak často doma. Je jasné, že budu občas jezdívat domů, ale po tom, co jsme v pátek (24/6/2016) měli zápis a zjistil jsem více informací, tak to nebude tak často.

Inu, začnu asi s tančením. Ve čtvrtek, den před zápisem, jsme měli klasický trénink, ovšem poslední této sezóny. Na prázdniny vždy v sokolce končí klasické tréninky, jsou prázdniny, ale v určité dny je tam volno a můžete jít trénovat třeba sami.
Moc nás tam tedy nebylo, ale pro mě bylo hlavní, že tam byl Jeff (trenér) a Klárka (taneční partnerka). Co si budeme nalhávat, jsou to lidi, co mi nejvíc přirostli k srdci. Jsou to ti, které opravdu považuji za kamarády, ty z těch opravdových (myslím to tak, že dnes všude kolem je spousta faleše, sám jsem se s tím setkal).
Pokračovali jsme v salse z předešlého týdne. Jako ze začátku jsem byl toho názoru, že salsa asi nebude pro mě :D. To víte, já potřebuji nějaký pevný řád, kdy se bude tančit tato figura a pak tato. Ale tady? "Improvizujte!" Jjjjjjjáásně! :D Ale my to s Klárkou nějak zvládli a bylo to naprosto BOŽÍ!!!
Po tréninku jsme se vydali, právě Jeff, Klárka a já, ještě do Výklek na lom. Tady se musím přiznat - od třetí třídy (když to spočítám, tak je to 10 let) jsem nebyl NIKDY s NIKÝM se takto koupat. Ani bazén, ani nějaká přírodní voda, NIKDY. A to mě přemlouvalo tolik lidí a má odpověď vždy zněla jasně - NE! :D Ale copak to teď šlo odříci? No nešlo! A jsem rád. Byla to opravdu zábava, pokecali jsme a opět jsme se viděli zase jinak než na trénincích.
A až po tomto všem chci přejít k jádru věci. V tu chvíli mi to nedocházelo, ale dnes jsem začal přemýšlet. A on to byl opravdu poslední trénink za klub T. J. Sokol Přerov - KST Fénix a co je pro mě ještě horší, byl to poslední tanec s Klárkou! Člověk si řekne, že 2 roky není moc. Jasně, nezní to tak, když řeknete, že se znáte od školky a je to víc jak 13 let třeba... Ale 2 roky jsou dlouhá doba a celkově. Budou mi chybět všichni.
Ale! Ještě mě čeká soustřeďko s Fénixem (klik) a i přesto, že tam Klárka nebude, tak máme naplánováno, že si zatančíme spolu na závěrečné na podzim!

Takový kuřátka ještě :D!
Autor: V. Smékal
Naše první a poslední soutěž :D
Autor: A. Pala
Potréninková koupačka
Autor: J. Petr
Když už jsem u toho tance, tak veškeré ty události jsou spolu tak úzce provázány... Ono je de facto asi jedno s čím budu pokračovat.

Předpokládá se (a já sám s tím počítám), že se při změně působiště přesunu i do jiného tanečního klubu. Ano, s tím opravdu počítám. Našel jsem si již i bližší informace a začal si díky brigádě přivydělávat, abych se tomu mohl věnovat. Protože s tancem nehodlám skončit, ale naopak, chci růst a pokračovat.
To mi ovšem překazily nově získané informace!

Proto tedy teď začnu se zápisem na JAMU. Jak jsem již psal, konal se v pátek v 9:00. Klasika, brzké vstávání, autobus, vlak a opět jsem tam byl jako první. Nejhorší bylo to horko. Asi nejteplejší den týdne a já ho strávím ve městě. Po zápise jsme se vydali budoucí prvňáčci s budoucími druháky do parku. Tedy jen ti, co chtěli a měli zájem. Tam jsme se mohli ptát na různé věci, sami druháci nám řekli, jak to na škole chodí a bylo to takové neformální, bylo to fajn. Pak už jsme zbyli jen 3 + ti druháci a šli jsme na oběd a na zmrzlinu. Abych to nezdržoval, dozvěděl jsem se, že JAMU je rozdílná od jiných škol, že není náročná na učení, ale především na čas.
Ten, kdo má zájem studovat daný obor, baví ho to, chce to dělat a má bezvadnou partu lidí, může strávit ve škole od rána do večera. Lidi, co měli koníčky a zájmy, najednou přestali se vším a věnují se jen škole...
A co teď? Když stráví dny ve škole, pak jdou na divadelní představení do divadel, vymýšlí projekty, ... Celkem mi to překazilo plány... Budu vůbec schopen pokračovat a naplno se věnovat tančení?

No a poslední částí je mé milované loutkové divadélko. To jsem neplánoval opustit ani při vysoké, protože se dá přijíždět v pátky domů na zkoušku a pak odjíždět z domu v neděli po představení. Nyní? Po tom, co jsem se dozvěděl, že na to nebude čas? Nezbývá nic jiného, než udělat divadélku na pár let "pápá" a vrátit se k němu až po studiu. To musím říci, že mě celkem dosti vzalo. U tančení jsem nějak počítal, že to skončí, že budu pokračovat jinde. Ale s divadlem jsem doufal a de facto i počítal, že tam budu chodit nadále. Tomu se ovšem nestane.
Takže Loutkářská Chrudim, kam jedeme již tento čtvrtek, tak bude poslední akce s divadlem, než se tam tedy vrátím z vysoké :)...




Jak bych to tedy zhodnotil? Že mé plány se zcela překopaly. Ale nevzdávám to a mám již nyní zbrusu nový! Škole budu věnovat hodně a i lidem v ní, ale první semestr bych si chtěl najít brigádu a mít tedy jen školu a brigádu. Od února bych chtěl začít s tancováním a nejspíše zrušit brigádu. Takže bych měl školu a tancování. Ale je již teď jasné, že nemohu počítat s každodenními tréninky apod. 

Hold, vybral jsem si školu, které musím obětovat vše. A nejsem si jist, jestli jsem tento krok ochotný udělat a vůbec si jej připustit...

Žádné komentáře:

Okomentovat