Maturita, JAMU, KST Fénix - prostě mišmaš...

Jednu chvíli jsem přemýšlel, že mám ten blog k ničemu. Že jde o zbytečnou věc, kterou stejně nikdo nečte. Ale pak jsem si pročítal staré články a došlo mi, že mi ani nevadí, že to nikdo nečte, ale jde o mé vzpomínky, které když si za nějaký čas přečtu, tak si opět vybavím danou situaci. A proto bych si sem rád uchoval další vzpomínky - i když nejsou nejnovější.

KST Fénix na túře!
Autor: Dan Adamec

Předem upozorňuji, že je článek poněkud delší.

Přijímačky na JAMU

Jde o storku, která se stala o nějaké 2 měsíce později. 18. dubna jsem se vydal do Brna na přijímací řízení, přesněji na 1. kolo přijímaček. Ještě si pamatuji, že jsem musel jet dost brzy, vlak jel cca o tři čtvrtě na 7 a jelikož byla zrovna doba, kdy byly samé výluky, tak jsem byl rád, že se mnou jela ségra. Takže stejně půlka cesty byla strávená v buse...

Nicméně jsem Difu našel a čekal na přijímačky. Šlo o přijímačky jak Produkčního managementu, tak i Jevištního technologa. Mohlo nás tam být cca 40? Pravděpodobně.

První test byl na kulturní přehled. Aha?! Tak jsem zjistil, že nemám absolutně žádný :D. "Napište ke každému z uvedených divadel jejich ředitele"... Tududum. Takže jsem vynechal první cvičení a pak další, další a další. Doufal jsem, že napíšu alespoň nějaké dílo k nějakému dramatiku, ale to bych z těch 10 jmen musel nějaké znát. Teda pozor! Já jedno znal, ale nemohl jsem si vzpomenout na dílo. Jaká smůla!

Těch testů bylo více.. V jednom byla zkoušena naše kreativita, logické myšlení, jestli známe tradice, zda umíme pracovat s dokumenty, ...

Po přijímačkách jsem se jako inteligent vydal, již doma, na odpoledko do školy. Stejně to bylo k ničemu a jen jsem všem říkal, jaký to bylo :D. Ale aspoň jsem si šplhl u učitelky!

Hned druhý den, také v odpoledku - v poslední hodině, v ruštině - jsem zjistil, že mě přijali. Radost jak krááááva. A tak jsem čekal do čtvrtka.

Nastalo tedy 21. dubna a já se opět vydal do Brna. Opět výluky, ale tentokrát jsem jel forever alone. A aby to bylo zábavnější, tu výluku posunuli ještě dál, takže jsem jel autobusem snad dvě třetiny cesty.

První částí druhého kola přijímaček byla písemná práce (slohovka), pak test z angličtiny, nějaká práce s počítačem a následně pohovor. No jako.. Wow. Teď si opravdu říkám, že jak jsem se tam dostal? :D
Dobře, asi bych se neměl podceňovat, ale kdybyste mě slyšeli! Ale co, nakonec mě opravdu PŘIJALI a já pojedu za dva týdny na zápis a budu hrdý student JAMU!!!

Maturita

O týden později, ve čtvrtek 28. dubna, jsem měl první část maturitní zkoušky. Bylo to celkem brzo, ale mám i kamarády, co to měli ještě o pár dní dříve. Šlo o praktickou zkoušku, u nás na obchodce tedy o početní příklady a účetní případy z ekonomiky a účetnictví. Zkouška trvá opravdu 300 minut + 30 minut na přípravu. Ale většina jsme byli hotovi dříve.

V pondělí 2. května začala třídenní cesta státní maturitou. První byla slohovka z angličtiny, kterou jsem celkem posral, ale na známce to nic nezměnilo. V úterý didakťák a slohovka z češtiny - lážo plážo. Opravdu easy. A ve středu didakťák z agj, ten byl taky lehký. Celkově ta státní maturita je lehká. Mám mezi kamarády, co to nedali. Chápu, není to pro každýho a umím si představit, že stres udělá hodně. Ale i tak, mně to přišlo opravdu lehké, ovšem hodně udělá příprava učitelů.

No a to nám začal pár týdenní svaťák. Já ani nevím, jestli mám psát, že jsem se učil nebo neučil. Ono to bylo tak všemožný. Občas jsem se učil, jindy jsem se neučil, ale říkal jsem si, že se učit musím. Ale co musím přiznat - nechodil jsem chlastat a moc ven. Občas nějaký ten trénink. Ale musím uznat, že jsem prošel každou otázku, nenechal jsem nic náhodě.

23. května jsme měli zahájení maturitních zkoušek - ústních. Tam jsme museli všichni a já měl pronést úvodní řeč za studenty. Když jsem uviděl všechny v tom slavnostním oblečení, zkušební učebnu, ve které jsme jindy usínali a dělali, že dáváme pozor.. Moc tomu nepřidala nervozita třídní a pohled na všech 9 zkoušejících v čele s předsedou komise... Tak rozklepaný jsem nebyl asi nikdy :D. Tyyy vole, to bylo fakt maso.

Doma jsem byl asi kolem desáté a řekl jsem si, že tu nervozitu půjdu zaspat. Opravdu nekecám, ale zdál se mi sen s Gabrielou Gunčíkovou, která nás reprezentovala na EuroVision. Já ten klip viděl několikrát. A zdálo se mi, jak právě zpívá a najednou zapomněla text. Podívá se na mě, totálka vražedný pohled, já se vzbudím. No a nemůžu se pohnout! Absolutně paralyzovaný, nemohl jsem mluvit, pohnout rukou, nohou, ... Tak jsem zkusil znovu usnout a pak v pohodě. Takže spánek mě neuklidnil, ale naopak. Proto jsem zvolil lepší možnost - slivovičku. Kop panáčka a hned bylo dobře! Teda částečně.

V ten den jsem se už neučil, radši. V úterý jsem nebyl ještě na řadě, ale už jsem byl absolutně v pohodě. Já si vše vybral v to pondělí :D. Jen jsem tím tak listoval, ale učit se mi nechtělo. Tak jsem čekal na středu. Jenže já byl jako náhradník na odpoledne (nesetkal jsem se s tím na jiných školách, ale u nás byli náhradníci, že kdyby někdo nemohl, nestihl přijít na svou zkoušku, tak se zavolá náhradník a musí dojít). A mně již volala třídní, ať se obleču a dojdu.. Tak já vystresovanej, šok jak... nevím co a už čekám v ruce s mobilem, aby mi zavolala, že mám opravdu přijet. Naštěstí zavolala, že spolužačka (nazval bych ji jinak, ale to si nechám na soukromé vyprávění) dorazila a já mohl jít ještě chillovat.

Ve středu jsem byl jako první hned ráno. Na potítku jsem měl být již o půl 8. Tak jsem dorazil v 7, Pokecal s třídní, angličtinářkou a češtinářkou, paní uklízečka mi popřála hodně štěstí. Ostatní, co měli být se mnou ráno, taky dorazili a ani jsme se neučili. Jen jsme kecali. A mně najednou zbývalo 5 minut! No co, tak jsem šel.

První angličtina - Česká republika. Paráda, na agj jsem se jako jedinou nepodíval. Ale!!! Pohoda!! Na potítku jsem vše sepsal, vše jsem stihl. U zkoušení jsem zkoušející i pobavil. Mluvil jsem stále o tančení a loutkovým divadle - proto mě pak taky předseda znal jako toho loutkáře :D.

V češtině jsem si vytáhl Maminku, v EKB (ekonomický blok) bankovnictví - což jsem uměl naprosto parádně, jedno z nejlehčích témat a dokonce mě museli zastavovat (tak jako v češtině). A dějepis.. Tam jsem myslel, že mě odvezou. Tam jsem si vytáhl Velkou fran. revoluci a osvícenství. Možná se to někomu zdá easy, ale já nevěděl, co si psát. Tak jako.. Něco jsem tam sesmolil, vymýšlel si, co se dalo, hádal se i za to, co nebyla pravda, aby vypadalo, že mám k tomu nějaký názor a že jsem se to učil... 

Ale nakonec.. Na vysvědčení mám samé jedničky, takže POHODA POHODA! Odmaturováno s vyznamenáním a dokonce i pochvalou třídního učitele :).

Prázdniny, ale stále něco!

Prázdniny mi sice začaly, ale pořád mám napilno. Konečně jsem mohl s čistou hlavou a "svobodně" na trénink. Pěkně to vyšlo, že byl i trénink CONTEMPORARY, což bylo parádní! Po dlouhé době jsem si zamakal tak, že jsem opravdu nemohl, ale musel jsem. To mi tak chybělo! Bylo to náročné, myslel jsem, že umřu, ale když to bylo tak.. Pro to nejsou ani slova. To se musí vyzkoušet a především to musí člověk cítit. Já to opravdu neumím, vypadám u toho jak debil, co ho chytl epileptický záchvat a snaží se vstát, ale furt hází tlamu, ale to mně je fakt jedno, já jsem to zkusil proto, že mě to baví.

A další den klasický trénink. Je už před prázdninami, tak byl takový volnější, což bylo fajn. Na druhou stranu... Já už koncem června končím, to znamená, že to jsou poslední 2 tréninky (když počítám zítřejší). 2 roky a já končím. Jak mně to bude chybět. Co tancování, to chci pokračovat v Brně k vysoké, ale ti lidi. Nevím, třeba se to nezdá, ale opravdu mi přirostli k srdci. Jeff, Klárka, Lucka, Marťa, Peťa a já nevím kdo ještě... Doufám, že se budeme vídat na pivě a s Klárkou na kofole :D. Budu jim stopro psát a otravovat :D! Až mě z toho mrazí, jak to uteklo a už je konec.. Aachjo, už je večer a zase deep chvilky...

Nicméně mimo tančení jsem se snažil najít brigádu a po dnešku to vypadá, že ji mám! Budu telefonní operátor! Wohoo! Aspoň něco, takže budou money a bude se šetřit :P.

Proto jsme byli včera naposledy jako parta společně venku, ale ne všichni. Jen 4 :D. Udělali jsme si piknik v Michalově, doslova se tam přežrali, přepili, zajógovali si, zahráli si Activity a jen chillovali... Teď budou tábory, brigády, dovolené, .. Nebude čas na chlastačky..

A teď naposledy 12. června v neděli jsme se vydali KST Fénix na túru! Bylo pěkný jet společně a vidět se jindy než na trénincích. Jeli jsme na Tesák a odtud přes Machovu studánku, Klapinov, Skalné, Obřany, Tři kameny až na Hostýnek a pak na Chvalčov na autobus. Nevím všechny ty místa, nevím, jak to bylo popořadě. Ale čert to vem. Byl to krásně strávený den, který bych si zopakoval ještě milionkrát. Možná je to tím, že nějak tuším, že už to nezažiji.

Celý výlet byl propojen s hledáním pokladu. Vždy na určitých stanovištích jsme museli najít někde schovanou ruličku s kouskem puzzle, které když jsme složili, měli jsme mapu k pokladu - fotku. Ne všechny jsme našli, ale při hledání to byla sranda! A poklad jsme našli!!! Bylo to faaajn :).

Tak dobře, hodně jsem se rozepsal. Ale jak jsem psal v úvodu, jde o mé vzpomínky a já si je jednou rád přečtu. A rád se k nim vrátím:).

Příště snad nebude mezi těmito událostmi takové mezery! :D