Princezny, kde jste?

Před nějakým dnem jsem se po delší době podíval na pohádku (Ať žijí duchové) a z ničeho nic si uvědomil tu nespravedlnost světa! Najdete to snad v drtivé většině pohádek, ale já to nějak ještě nenašel a nedokáži pochopit. Jsou to jen pohádky, ale to potom dávají takovou naději, že by se člověk z toho zbláznil.

Avšak je spousta lidí, co si jako v pohádce právě žije, závidím jim.. Ale jak dlouho hledali?

Zdroj: giphy.com

Když se tak zamyslíte nad pohádkou, tak jako jedny z prvních věcí Vás napadnou princ a princezna, alespoň mě. Princezna je většinou zakletá, kterou musí zachránit statečný princ či dokonce nějaký chudý Honza... Ano, to je většina klasických pohádek, velice zjednodušeně.

A abych podotkl, vždy žili šťastně až do smrti!!!

Ale jak mohl takový Honza nebo princ vědět, že když tu princeznu, kterou nikdy v životě neviděl - maximálně z povídání nebo z obrazů, zachrání, tak z toho vznikne láska jak trám? Láska na první pohled, okamžité štěstí, svatba a láska na celý život? 

Jak mohl zrovna ten hrdina vědět, že když si zrovna on půjde pro nebohou a trpící dívku, tak si budou souzeni a zrovna oni budou k sobě patřit? Vždyť přece to si může říct i nějaký jiný Honza z vedlejší vesnice nebo princ z vedlejšího království a může si myslet to samé?

Neřeknu, kdyby ji zachránil a zjistil o ní více věcí, seznamovali se, ale okamžitě svatba.. To by potom znamenalo, že si nyní najdu někde nějakou (krásná aliterace :D) dívku, která trpí a já si vezmu raneček, mamka napeče buchty (to by byla zajisté nadšená) a půjdu za ní a vysvobodím ji. Nikdy dřív bych ji neviděl, nevěděl jak se chová, nevěděl bych žádné její záliby, minulost, ... Ale okamžitě bych ji požádal o ruku a byli bychom šťastní až do smrti..

Áchjo, jsou to jen pohádky, ale dávají takové iluze..! Alespoň někde je ten svět na chvíli krásný a končí vše šťastně :).

Zdroj: giphy.com