Většina mých kamarádů, vrstevníků, využívá prázdniny k odpočinku, zábavě, spánku, chlastání, bytí s přáteli... Já samozřejmě si vybral jinou cestu - že si udělám maturitní otázky do dějepisu a připravím se na přijímačky, které mám nyní v sobotu (tedy první pokus, naštěstí...).
Jako první krok jsem obětoval spánek. Vstávám už v 8 v noci (pro jiné je to ráno a pro některé je to již doba, kdy jsou v práci), ale jelikož jsou prázdniny, tak bych měl vstávat ve 12! To je první krok k tomu, abych se pořádně vytočil...
Prvním zjištěním dnešního dne, vcelku krásného rána, byla zpráva na události na sociální síti, která je spojena s workshopem Contemporary + Jazz dance. Tak jsem se tam těšil, ale zpráva, že již je kapacita plná a tedy není možné se tam již přihlásit, mě naštvalo. Druhý krok k vytočení.
Dále jsem se rozhodl, že musím udělat dějepis. Jelikož už nastal březen a za chvíli mám maturovat, musím mít nejdříve se z čeho učit. A naštěstí přišly prázdniny. Tak dneškem mám za sebou 12 vypracovaných otázek... Z 25! -_- Oh god! To je tak frustrující! Zeptejte se všech, se kterými si píši, čemu se věnuji celé prázdniny. Maturitním otázkám do dějepisu. Píšu, píšu, píšu a pořád jen píšu. Nedělám nic jiného a nejsem ani v půlce? ... Tomu říkám třetí krok k vytočení.
Jak jsem psal v úvodu, tak mě čekají přijímačky. Dělám SCIA - ZSV a OSP. OSP - dobře, na to se naučit nedá. Ale ZSV? Jako nematurant nemám ani seminář k tomuto předmětu, takže naposledy jsem látky z tohoto předmětu viděl loni a předloni. A že bych si z toho něco pamatoval? To fakt ne. Opravdu mě nezajímá nějaký Platón a kdy vstoupila ČR do NATO (ano, bylo to v devadesátých letech, to už si zhruba pamatuji...). Takže opět to samé - prázdniny. Vynikající! Doba, kdy se na to podívám. Začal jsem psychologií. V učebnici miliarda šest stránek, tak jsem se rozhodl, že si dnes z toho udělám výpisky. Píšu, píšu, píšu (mimořádně to není dějepis) a skončilo to díky obrovskému zkracování a upravování na 6 stránkách. To se mám do soboty naučit? A to tam nemám sociologii, filozofii, stát a EU. Ještě, že to je teprve první pokus. A na světě je čtvrtý krok k absolutnímu vytočení.
Když jsem si tedy vše vypsal, poupravoval, dal dohromady, byl jsem rozhodnut si to vytisknout. No co se asi nestalo! Došla barva! To už jsem fakt nevěděl, jestli se vším třísknout, brečet nebo se smát. Já to ale nevzdával a začal vyměňovat barvu. A aby toho nebylo málo, při závěrečném kroku při doplňování barvy mi ta barva dvakrát vystříkla a já měl celej obličej, ruku a i stůl a vše kolem potřísněné kapkami černé barvy. BUM! Pátý krok k tomu, abyste se vším třískli, zhluboka se nadechli a jelikož jste do krve nasraní, šli cvičit.
A abych nezapomněl - následně jsem si roztrhl ponožku -_-. PARÁDA!
No, a proč ten titulek? Cvičení trochu pomohlo, ale ne dostatečně. Bylo potřeba si odpočinout a spát. Ale co mi opravdu nejvíce pomůže a uklidní, tak je to poslech klasické hudby. Je mi jedno co to je, ale většinou si pouštím dokola Mozarta - Requiem, Smetanu - Má vlast, Vivaldi - čtvero roční období, ... Ne každý je oblíbencem tohoto druhu hudby, ale já v tom najdu vše. A především vždy v tom uslyším své aktuální pocity, které se postupně rozplynou, já se uvolním, nemusím přemýšlet a pak se cítím mnohem lépe. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat